Vše v tomto filmu se točí okolo Mannyho, což je boxer, který musí s boxem přestat kvůli svému zranění mozku. Na začátku filmu jsme na chvíli přemístěni do speciálního časového úseku, který by dějově patřil až ke konci filmu. Vidíme dvě krásné agentky vyšších mocností, jedna z pekla a druhá z nebe, jak debatují o událostech, které diváky filmu teprve očekávají. Poté jsme svědky místy komediálně znějícího, ale přesto vážného příběhu o boxeru Mannym, o kterého Nebe s Peklem bojují. Respektive oni nebojují přímo o něj, ale o jeho duši. Ze začátku jsou agentky svými protivnicemi a každá se snaží zmařit snahy té druhé a používá k tomu svých specifických prostředků.
Jak už napadne asi každého, nebe používá prostředky dobré a spravedlivé, proto jeho agentka je vtělena do Mannyho manželky Loly (Victoria Abril), která se o Mannyho stará a radí mu v nouzi. Peklo se naopak spolehne na vtělení do Mannyho výstřední sestřenice, která si užívá života, jak může. Úplně na konci filmu se o Carmen (Penelope Cruz) dozvíme velice zajímavou věc, kterou vám neprozradím, abych ty z vás, kteří film navštíví, nepřipravil o zajímavý objev. Nyní se dostáváme k velice zajímavému faktu, kterým je hierarchie nebe a pekla v tomto filmu. Oba celky jsou uspořádány manažerským systémem, kde je každý člen podřízen členu jinému. Jak už to tak bývá, nebe jakožto mocnost dobra je slabší než peklo, které je naopak užíráno a oslabováno vnitřními rozpory. Kdyby ředitel pekla nebyl natolik prozíravý, aby poznal včas nebezpečí, které mu hrozilo vzpourou jeho podřízených, vypadal by asi konec filmu úplně jinak.
Je nutno konstatovat, že místy snímek působí nelogicky a logika reality v něm prezentované je přinejmenším zvláštní. Myslím, že to však k žánru komedie patří a celkově celý děj filmu působí jednolitě. Dalo by se zmínit poměrně časté střídání situací, které patří k příjemným (např. ztvárnění nebe obecně), se situacemi brutálními, ze kterých by se dal zmínit okamžik Mannyho smrti nebo boje v ringu. Nechte se překvapit, která strana nakonec boj o Mannyho duši vyhraje, nevyhnu se však konstatování, že si obě strany uvědomí, že jedna bez druhé nemůžou existovat, a nakonec se dozvíme, že i peklo je spravedlivé, není pouhým ztělesněním zla, ale obsahuje v sobě cosi dobrého.
Přestože postav v tomto snímku potkáme mnoho, důležité jsou kromě dvou výše zmíněných agentek především boxer Manny v podání Demiána Bichira, ředitel pekla Davenport, kterého si zahrál Gael Garcia Bernal, a Fanny Ardant v roli ředitelky nebe. Okolo těchto postav se točí celý děj. Protože herci jsou různých národností, používá se ve filmu několik jazyků (a je distribuován s českými titulky). V nebi se mluví francouzsky, v pekle anglicky a na zemi (protože děj se odehrává Španělsku) se mluví španělsky. Nebe je stylizováno do období před druhou světovou válkou ve Francii, kdežto peklo bychom mohli přirovnat k současné Americe. Dvojice agentek se na konci filmu rozhodne vyloupit supermarket, aby získali dostatečné množství peněz na vykoupení Mannyho od zkorumpovaných policistů, kterým dluží peníze. Od této chvíle se film dostává do úplně jiné dimenze a značne přitvrzuje. Zajímavou věcí je bezesporu také oddíl popisující budoucnost jednotlivých postav.
Žádné boží zprávy jsou spíše menším snímkem kombinujícím černý humor, kriminální a romantickou zápletku. Velkého ohlasu dosáhl pravděpodobně díky Penelope Cruz, která ve filmu podala spolu s Victorií Abril podala opravdu výborný herecký výkon. Stopáž filmu 107 minut je adekvátní, i když by snesl i prodloužení. Hudba od u nás prakticky neznámého Bernarda Bonezziho odpovídala zbytku filmu, nebyla příliš výrazná a naopak se v průběhu filmu neztrácela. Rozpočet filmu pravděpodobně nebyl nijak vysoký, nicméně pod vedením režiséra a scénáristy v jedné osobě Agustína Díaza Yanese bohatě stačil k vytvoření zajímavého a poutavého filmu, který by se dal považovat za alternativu k překomercionalizovaným americkým filmům. Svým humorem snad každému navodí dobrou náladu, proto nezbývá než vám doporučit jeho návštěvu v kině.
