Já jsem cinefil. Vždycky jsem byla. Vždycky budu. Z lásky k filmu jsem se dala na studium filmové vědy, abych se o něm dozvěděla co nejvíce. Teď se ze mě už půl roku snaží udělat filmovou teoretičku. Výše napsaným nechci dokládat svou teoretickou převahu nad kýmkoliv - bože, chraň, jsem na začátku druhého semestru! Spíše se tím chci dostat ke své krizi diváckého zážitku, kterou momentálně prožívám. Najednou jsem si na filmech začala všímat jiných věcí než herců, prostředí a příběhu. Svůj dojem z filmu líbí-nelíbí teď dokážu přesněji artikulovat. A taky ve filmech nacházím čím dál víc - pro mnohé druhořadých - drobností, co mi vadí. Upřímně, v posledním půl roce jsem viděla příliš mnoho filmů, které mohly říct víc a lépe. Snad proto ve mně zhlédnutí filmu Dobrou noc a hodně štěstí vzbudilo pocit nekonečné extáze a naplnění. Filmový bože, děkuji Ti! Kvůli takovým filmům jsem se dala na filmovou teorii dala!
Po snad nekonečně dlouhé době jsem viděla opravdu filmový současný film. Film hodný toho slova. Jednotlivé záběry, jejich sekvence, řazení, skladba, přechody z prostoru do prostoru a času do času, černobílá stylizace, výběr herců a jejich výkony, způsob jakým je vyprávěný příběh, jakým režisér George Clooney používá filmové prostředky… Pohrávám, jsem si s myšlenkou, že bych za ty tři tečky napsala odstavec plný superlativů… Dobře, tedy ne. Spokojím se s jedním - dokonalé. Navíc vše je pojednáno s příjemnou lehkostí a dohromady je celý film neuvěřitelně kompaktní.
Dobrou se na vás ani jedou neotočí, aby vám vmetlo do tváře: Vidíš ten úhel kamery? Vidíš ten detail?! Já jsem art film! Pro intelektuály! Spíš působí skoro dokumentárním dojmem, a to aniž byste měli pocit, že právě dostáváte lekci z americké historie a občanské výchovy.
K tomu všemu je Dobrou navíc film, který má co říct. Silně se vyjadřuje k současným problémům. Ústy Edwarda Murrowa poukazuje na stav svobody v USA, stejně jako na pasivní kulturní konzum a stav masmédií. Dělá to nenásilně, poutavě a oproti jiným, kteří vám své ideje hned v prvním plánu otlučou o hlavu ve snaze je do ní vštípit, nesmírně osvěžujícím způsobem. Iva Hejlíčková v Cinemě napsala, že Clooney tímto filmem vyjadřuje svůj občanský postoj přesněji než ostatní, co jej chodí hlásat na politické demonstrace. Nemůžu než souhlasit a dodat, že ho vyjadřuje také prostěji, silněji a - věren Murrowovým slovům o tom, že média nemají jen bavit, otupovat a odvádět pozornost - možná i účinněji.
Takto silný, formálně vytříbený, kvalitně natočený a dobře zahraný film, který má navíc myšlenku, se jen tak nevidí. Co dodat? Určitě si ho nenechte ujít. Dobrou noc a hodně štěstí.
